á zahlédl hřívy a zaslechl cval,
já stále šel za ním a každý se mi smál.
Mně sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,
však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.
Nasyť mne,pane,a dej mi čistou,prostornou stáj,
Když skončena je denní práce.
Mluv se mnou,neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže
Budeš-li ke mně laskavý,budu Ti sloužit s radostí
A najdeš místo v mém srdci.
Netrhej otěžemi,prosím,nesahej po biči,jdem-li kupředu.
Dej mi čas,abych pochopil Tvůj záměr.
Nebij mne,když Ti nerozumím.
Neměj mne za nepozorného,když nesplním Tvou vůli – možná,
Že sedlo,nebo podkovy nejsou v pořádku.
Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,
Který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.
Až poznáš,že se mé dny krátí,až Ti již nebudu moci sloužit,
Můj milovaný pane nenech mne,prosím.
Hladovět a mrznout a neprodávej mne.
Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, dobrotivou smrt.
A Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.
